Kolikrát jste ve své pedagogické praxi slyšel větu: K čemu nám to je? Když žáky něco nebaví, vždycky se nějaký rebel nesouhlasně ozve. Tak to je. Vy ale tomu můžete zamezit odpovědí, kterou potvrdíte praktickou zkušeností svých žáků.

Ale kde vzít praktickou zkušenost žáků?

Komenský jasně ve svých dílech rozlišil období, kterými by měl projít každý človíček. Od mateřské lásky až k období zkušeností. A měl pravdu. Po všech studiích by měl žák zúročit své vědomosti a dovednosti v šestileté praxi ve světě. Ono to příliš zrealizovat nejde, ale přece jenom základní i střední školství umožňuje školními výlety empirii, chcete-li zkušenost, získat.

A pokud má pedagog přehled, určitě má i své tipy na školní výlety.

Pokud tipy na školní výlet pedagog nemá, musí nějaký ten přehled získat, aby učinil vzdělávání zajímavějším a přitažlivějším.

Na vytipovaném školním výletu můžete spojit hned několik vyučovacích předmětů najednou.

Například zeměpis bude v žebříčku takových předmětů na prvním místě. Žáci najednou budou muset pracovat s turistickou mapou, vyzbrojeni buzolou a znalostmi azimutu. Najednou budou šátrat ve svých vědomostech po znalostech o vrstevnicích. Jinak se prostě ztratí. A pokud jim zpestříte obyčejný výlet dokonalou, simulovanou situací, že jste se všichni ztratili a někdo musí najít cestu, to bude, panečku, zážitek. Učitel neví, ale oni ano.

A hned budete mít empirickou odpověď na otázku: K čemu nám to je?

Záleží tudíž jen na Vás, jaký školní výlet si pro své žáky vytipujete. Co vlastně chcete na výletě probrat a zopakovat. Dějepis? Nebo matematiku? Půjdete do zeměpisu, nebo vezmete tip na školní výlet, kde se prolnou všechny předměty?

Pro zkušeného pedagoga to není nic složitého. A pro mladého, méně zkušeného, vlastně také ne. Stačí jen vědět, kterým směrem chcete, aby se celý výlet ubíral.