Přiznám se, že mým snem je bydlet daleko od civilizace, v poklidné rekreační oblasti. Dokázal bych si představit žít někde v okolí horního toku řeky Berounky, tato oblast je řídce osídlená a připadá mi navíc velmi malebná a tichá. Kdybych tu obýval celoročně obyvatelnou chatu nebo rodinný dům, rozhodně bych tu netoužil po nějaké plynofikaci a plynovém kotli. Neměl bych zájem ani o drahé vytápění elektrickými přímotopy nebo elektrokotlem a pořídil bych si některý z kotlů na štěpku nebo pelety. Vlastně bych se mohl inspirovat svými přáteli, kteří bydleli v Posázaví, nedaleko vodní hladiny, na úžasném místě v krásné přírodě. Zpočátku vytápěli dům elektrickými přímotopy a později z finančních důvodů přešli na topení dřevem. Měli za tímto účelem v přízemí domu k dispozici kamna na dřevo, která dokázala vytápět celý dům.

Na vytápění dřevem mi vyhovuje jeho velmi nízká cena, je to stále nejlevnější způsob vytápění v porovnání s topením v plynovém kotli či elektrokotli. Je to dokonce levnější topný zdroj než tepelná čerpadla. Ovšem rozumná cena za vytápění není jediný důvod, proč bych tomuto řešení dal přednost. Výhodné mi připadají ještě tři věci.

Vůně dřeva. Vůně dřeva mě fascinuje, a to jak u dřeva syrového, tak i hořícího. Děda byl truhlář a opracování dřeva na hoblovce mi rozhodně není cizí. Mívali jsme také na zahradě velké ohniště, kde jsme občas zapalovali oheň a seděli u něho s přáteli.

Fyzický pohyb. Trocha fyzického pohybu při ukládání a případně i zpracování dřeva může přijít vhod například lidem, co jim pohyb schází při práci v kanceláři.

Dřevo se dá nasbírat v lese. Dřevo lze zcela legálně sbírat v lese do průměru sedmi centimetrů, měřeno bez kůry. V lese se také dají sbírat šišky, které dobře hoří. Sběr tohoto dřeva sice nepovažuji za hlavní zdroj paliva pro topnou sezónu, ale ta možnost jeho pořízení tu je, třeba v podobě nouzového zajištění palivového dříví.